Všichni asi známe takovou tu náladu pod psa, kdy se nám nic nechce, bolí nás i myslet a dojít si do kuchyně pro vodu nám připadá jako cesta do Mordoru. Well, zažeňte chmury, pane Frodo, přináším vám totiž zaručené tipy, jak si zvednout náladu! A v případě, že vám náhodou neposlouží, snad vám ji zvednou alespoň následující řádky.
Meditace? Raději sklenku, děkuji
Taky máte alergii na větu „Meditace mi změnila život“? Já jo, a má to jeden prostý důvod. Mně ho totiž nezměnila. Většinou to dopadá následovně: Pohodlně se posadím, pustím meditační hudbu nebo někoho, kdo mě líbezným hlasem koriguje, zavřu oči a prásk. Místo pocitu uvolnění mi vytane na mysl asi 45545654 věcí, které jsem ten den nestihla nebo na ně zapomněla, k tomu 548548585 věcí, které bych určitě neměla zapomenout zítra, a pak mám chuť něco rozmlátit. Místo slibované nirvány se dostaví leda tik v oku a myšlenky na láhev vína. Buďte v klidu, jestli to máte stejně. Trochu jsem se o to zajímala a prej je to normální. Popravdě je to spíš tak, že většina z nás nedokáže na hned vypnout mozek a k úspěšným meditacím se musí propracovat. Jenže kdo na to má mít čas a nervy, že jo? Jako alternativa mi bylo doporučeno jednoduše naplno vnímat běžné denní činnosti. Třeba při mytí nádobí, vaření, přebalování dítěte nebo i čištění zubů, zkrátka místo dumání nad nesmrtelností chrousta si plně uvědomovat věc, kterou dělám. Mozek se aspoň na chvíli vyprostí ze zajetí myšlenek a uleví se mu. Aspoň tak mi to říkali. Až někdo z vás dosáhne pocitu harmonie při utírání zadku batolete nebo drhnutí připečených brambor z pekáče, dejte mi vědět.
Hledej odpovědi v přírodě
Obdobně osvěžující jako meditace by měly být procházky do přírody. S tím souhlasím, není nic lepšího. Ale zase ocaď pocaď. Člověk to nesmí předimenzovat. Nedávno jsem se v návalu dobré nálady ze slunečného počasí nechala unést a jala se v parku objímat stromy. Nemělo to hlubší duchovní význam, jenom jsem si zkrátka řekla, že je mi tak dobře, že kdyby mi bylo ještě líp, tak už to nevydržím, a chtěla jsem testnout, co se stane. S otevřenou náručí jsem prošla asi třemi hovny, než jsem se jako správná pomatená sluníčkářka přisála k sympaticky působícímu stromu, načež na mě nějaký chlapík začal ječet, jestli jsem normální, že je to chráněná dřevina. Lekla jsem se a hbitě uskočila, jenže z té vzácné dřeviny vytékala nějaká sračka, která mi nejen fatálně zamazala bundu, ale zároveň depilovala půlku obličeje. Místo blaženosti jsem tak docílila spíš nutkání škrtnout v tom parku zápalkou a odkráčela se stromím sperma na obličeji.
Vylejem se jako vázy
Zlepšovat si náladu alkoholem se zdá jako dobrý nápad. Často je to v danou chvíli jediné přijatelné řešení. Ovšem do té doby, než se cíleně odejdete zmrskat v sobotu a vrátíte se v úterý. To vám ani vašemu okolí, troufám si tvrdit, vůbec k lepší náladě nepřispěje. Zatímco například 1-2 sklenky vína dle vědců způsobí vyplavení tzv. hormonu štěstí, zvýšená konzumace má naprosto opačné účinky. Jen si vzpomeňte, jak vám je v kocovině. Nechápejte mě špatně, osobně zřídka pohrdnu nabídkou nalejt se jako žok, ale ne všechny cesty zkrátka vedou do cíle. Alkohol je svinstvo, kuřte trávu!
Tanči, jako by se nikdo nedíval
Hudba je odedávna nedílnou součástí mého života, a tak bych ji klidně zařadila mezi prostředky pro léčbu ducha, mysli a tak dále. Hodí se v případě, že si chcete pustit tklivou píseň pro třicátníky a štkát nad svou smutnou existencí, ale i pokud jste se rozhodli přestat depkařit. 10 minut tance na nějakou svižnou melodii vám zaručeně zlepší den. Jen si dovolím podotknout, že byste se měli ujistit, že vás opravdu nikdo nesleduje. Obzvlášť pokud se rozhodnete pro vlastní vokální projev. Viz můj poučný příběh ZDE. A podle toho, jak moc se toužíte odvázat, bych také z dosahu odstranila všechen nábytek a ostré či křehké předměty. Nebudu zacházet do detailů, ale chci, aby bylo jasno, že přehnané sebevědomí, co se piruet týče, může skončit zabodnutou čínskou hůlkou v místě, kde by se rozhodně ocitnout neměla.
Dej průchod svým emocím
Tak tohle je asi největší snůška keců. Pokud bych dala průchod emocím v momentě, kdy mě něco sužuje nebo frustruje či naštve, pravděpodobně to skončí jako závěrečná scéna nějaký tarantinovky. Což by byl možná scénář hodný nominace na Oscara, ale z vězení si na filmovou premiéru do Hollywoodu jen tak neodskočíte. Takže dávat průchod emocím vřele nedoporučuji. Nebo alespoň ne hned. Ventilovat je později, například prostřednictvím sportu, tance, řvaním do polštáře apod. už zní o něco líp. Ale jenom pokud jste si jisti, že vaše alter ego v podobě Jokera z Batmana přeskočilo na jiného nešťastníka a vy nikoho nepobodáte jenom proto, že vám sebral místo na parkování.
U filmu se odreaguješ
Pravdivé tvrzení, ale musíte bedlivě vybírat žánr. Může se totiž stát, že si s nadějí v srdci pustíte něco, z čeho se vašim očím bude chtít zvracet, a z té báječné oddechovky najednou dostanete panickou ataku. V případě, že například z nějakého důvodu musíte držet celibát, bych úplně vynechala romantické komedie. Nejsem si jistá, co přesně do hollywoodských tvůrců v posledních letech vjelo, ale v těch filmech pořád jenom prcaj. V nenávratnu jsou doby, kdy přišel konec filmu, než se hlavní hrdinové vůbec dopracovali k letmému polibku. Nevím, jestli je to kvůli strachu z covidu nebo mononukleózy, ale dneska se s tím líbáním ani neobtěžují. Rovnou na to vlítnou, i když je film zařazený v kategorii 13+. Nic proti tomu, ani omylem. Rozhodně vás to rozptýlí, o tom žádná. A fakt je, že si ve snaze usmažit si klitoris vibrátorem na blbou náladu už pak nejspíš ani nevzpomenete.