Když jsme loni vyrazili do Thajska na Phuket, šíleně jsme se těšili na opice. Chtěli jsme je vidět už v Singapuru, kde jsme se za nimi vydali do pralesa, nebo ve Vietnamu, ale nikde skoro ani opičí noha. I tentokrát jsme tedy byli skeptičtí.
Na skútru jsme dojeli k Monkey Hill a kousek si ještě vyšlápli nahoru. Z hory je krásný výhled na celý ostrov, ale ze zřejmých důvodů mu lidé moc nevěnují pozornost. Už když šlapete po cestě, jdou totiž po vás.
Opičky se svými mláďaty jsou na turisty zvyklé a nemají absolutně žádný respekt. Okradou vás o cokoliv, co je viditelné. Bob měl v ruce láhev s vodou, o kterou se s ním jeden drzý opičák začal hned přetahovat. Když zjistil, že nad Bobem nevyhraje, zakousl se do lahve a začal z ní pít naši vodu. Bob ho musel celkem vtipně setřásat, ale to zdaleka nebyl nejzábavnější zážitek.
Opodál stál totiž domorodec s kárkou a krmil opice oříšky. Ochotně se o ně dělil s turisty, aby i oni mohli opice nakrmit. Někteří se báli, a tak jen pozorovali a fotili. To ale nebyl náš případ. Krmili jsme je a po chvilce si zvolily Boba za opičího krále. Náhoda? Nemyslím si 😀 Doslova po něm šplhaly a lezly mu po hlavě. Má s nimi mnoho videí a selfie, jedna opice mu dokonce málem sebrala telefon. Zajímavé je, že po nikom jiném nelezly, přestože tam byly skupinky lidí.
Když jsem to spatřila, samozřejmě jsem taky chtěla být opičí královnou. Sedla jsem si na obrubník, aby mě s nimi mohl Bob zvěčnit. Jedna opice mi hned vyšplhala na hlavu, kde se usadila. Zatímco Bob fotil, jí se ale zalíbila moje čepice. Chtěla mi ji sebrat, tak jsem si ji musela přidržet. Jak za ni tahala a nešlo to, zaryla mi drápky do tváře. Vyskočila jsem jako namydlená a už o žádnou fotku s opicí nestála.
Šrám mi začal trochu krvácet, ale nic to nebylo. Ochotný pán s vozíkem mi ho hned raději vydezinfikoval a já si řekla, že jsem docela vděčná za očkování proti vzteklině. Bylo jasný, že ze mě opičí královna nebude. Po pařátcích mi zůstala jizvička celou dovolenou, a ještě pár měsíců po ní. Byla jsem na ni hrdá, jako by to byl šrám z boje s nějakou gorilou. Nakonec mi jizva nezůstala, ale aspoň mám doma pravýho opičího krále. A to může říct málokdo 🙂