V životě by mě nenapadlo, jak složitý je pojmenovat dítě. Ale když se to vezme kolem a kolem, je to vlastně obrovská zodpovědnost. Vysíláte toho malého, bezbranného človíčka do světa s tím, že ho buď budou šikanovat, respektovat, zapadne nebo bude vyčnívat. Navíc vám garantuji, že každý, ale úplně každý z vašeho okolí bude mít najednou jasně vyhraněný […]
Ze života Kikiny
Když jsem se v patnácti rozhodovala co dál dělat, být kreténem pro mě byla jasná volba. Vlastně se to stalo asi tak hned po mém narození, nebyla to úplně moje volba, ale bůh to tak chtěl. Upozorňuji, že následující záznamy jsou podle skutečných událostí, postavy nejsou smyšlené, nýbrž reálné, a tohle se na světě fakt děje, načež jejich autor nenese žádnou, ale žádnou zodpovědnost za újmu vzniklou v následku jejich přečtení. Děkuji za pochopení.
Pandí život a řešení manželských sporů v těhotenství aneb jsou těhule sexy?
K téhle fotografii její autorka hned po zhotovení podotkla: „Ty brďo, a pak že těhule nejsou sexy!“ Naprosto chápu, fotka se fakt povedla. Ale jestli bych v požehnaném stavu použila k definici svojí osoby zrovna slova jako sexy, žádoucí, půvabná nebo smyslná…nope, to asi ne. Ovšem nestěžuji si. Holt člověk chvíli není puma, ale spíš jako panda. Pandy […]
Nebuď hysterická, to přeci nemůžou schválit! A najednou se ocitnete s transparentem v ruce ani nevíte jak
Když jsem minulý týden vyrážela do práce s tím, že z ní odpoledne půjdu přímo na protest proti rozhodnutí Nejvyššího soudu v USA zvrátit případ Roe v. Wade, sahala jsem po kovovém ramínku ve skříni. Sundávala jsem z něj bílé svatební šaty a v hlavě mi najel velmi grafický obrázek, jak se na té bílé látce rozstříkne krev. Paradox, že […]
Jak (ne)zvládám parkování aneb Slečno, budete tu stát dlouho?
Je to rok, co jsem dostala řidičák. Jak je známo, sice jsem ho udělala napoprvé, nicméně zkouškám předcházel zdlouhavý a pro mě i mou instruktorku velmi úmorný proces. Naštěstí je to dávno za mnou a já už rok zdárně drandím. Za ten rok jsem dost pokročila, a protože máme auto s automatem, nikoho v provozu neohrožuji ani […]
Jak jsem krájela velikonočního beránka aneb proč vypadají vždycky jako posedlí démony?
Nikdy mě nenapadlo, že jednou budu psát příběh o krájení beránka. Ale v důsledku pandemie je to asi to nejzajímavější, co jsem v poslední době zažila. Prakticky highlight dne, týdne, možná i měsíce. Zároveň by mě zajímalo, jestli taky někoho z vás napadlo, jak je ukrojenej beránek creepy? Ne? Mě totiž jo. Jednoho velikonočního dne […]
Jak Kikina kupovala závaží aneb stay kretén
Člověk si tak jako říká, že ho ten kretenismus s věkem opustí. Žel bohu u mě se tak nestalo. Můj Bob, už můžu říkat snoubenec Bob, měl v březnu narozeniny a já se mu rozhodla koupit mimo jiné kotouče na činky. Vzhledem k pandemii jsem tedy online vybrala čtyři pětikilové kotouče a objednala je. Než […]
O ukrutné bolesti aneb už mi asi fakt chybí jen ten porod
Nějakou dobu jsem dumala nad tím, která bolest je horší. Jestli, když vás chytí ledviny, nebo zuby. Jelikož jsem zkusila už obojí, shledávám, že jsem okusila už tu nejhorší bolest světa a chybí mi fakt jenom ten porod. Maminky prominou, porod jsem nezažila, vím a respektuji, že to je zase zcela jiná kategorie. Ale kdo […]
Jak šla Kikina ve 30 do autoškoly
Dneska si jdu pro řidičák. Bude ze mě oficiálně řidič, smím tedy sednout za volant vozidla a jet. Spaste duši. Prakticky jsem vám teda první větou prozradila rozuzlení příběhu, ale až uslyšíte, co tomu všechno předcházelo… Řidičák jsem prosím pěkně dělala asi půl roku, a to hlavně kvůli pandemii, dovoleným a taky kvůli tomu, že […]
Jak vypadá den člověka v karanténě
Skoro každý v téhle republice už nejspíš zažil karanténu. Ať je to kvůli covidu, podezření na covid, jiné nemoci nebo zkrátka z opatrnosti. Sepsala jsem tedy, jak vypadá takový den člověka neboli mě, co se izoluje. 7:30 Dělám, že vstávám, ale rozhodně další půlhodinu nevstávám. Měsíce se přemlouvám, že by bylo fajn vstávat s předstihem, abych si zvykla […]
Za královnu Kikinu nechtěly aneb jak mi nafackovala opice
Když jsme loni vyrazili do Thajska na Phuket, šíleně jsme se těšili na opice. Chtěli jsme je vidět už v Singapuru, kde jsme se za nimi vydali do pralesa, nebo ve Vietnamu, ale nikde skoro ani opičí noha. I tentokrát jsme tedy byli skeptičtí. Na skútru jsme dojeli k Monkey Hill a kousek si ještě vyšlápli nahoru. […]