Skoro každý v téhle republice už nejspíš zažil karanténu. Ať je to kvůli covidu, podezření na covid, jiné nemoci nebo zkrátka z opatrnosti. Sepsala jsem tedy, jak vypadá takový den člověka neboli mě, co se izoluje.
7:30 Dělám, že vstávám, ale rozhodně další půlhodinu nevstávám. Měsíce se přemlouvám, že by bylo fajn vstávat s předstihem, abych si zvykla se ráno protahovat, ale Bůh to tak zatím nechce.
8:00-9:00 Dávám se dohromady, snídám a všechno, co normálně ráno lidi dělají. U toho se podívám na nějaký zpravodajství, abych věděla, do jakého režimu jsem se vůbec probudila. Dneska fakt jeden neví. Zprávy otevírám čistě za tímto účelem, jinak je nečtu, nemá to moc cenu a člověku je bez toho líp, věřte mi.
9:00-17:00 Usedám k práci. Pracuji. Ano, já opravdu skutečně pracuji. Pracuji a pracuji a pak teda dělám, že něco dělám. Mám převeliké štěstí, že za těchto časů mohu pracovat z domova. Nesmírně si toho vážím. Občas se teda přistihnu, že nepracuji, ale tupě zírám z okna do deště nebo přemýšlím nad nesmrtelností chrousta. Napadlo vás třeba někdy, že když se jahoda v angličtině řekne strawberry a brčko straw, proč není to brčko v češtině jah? Já nad tím nedávno přemýšlela asi hodinu. No nic.
17:00-20:00 Po práci bych za normálních okolností (rozuměj za plného zdraví) a příznivého počasí vyrazila ven nebo k nějaké kamarádce či kamarádku uvítala doma. Normální okolnosti a příznivé počasí se nám ale v poslední době vyhýbají, takže si většinou jdu zacvičit, zatwerkovat online s holkama, čtu si, píšu žvásty na zezivotakikiny, uklízim, vařim a snažím se prostě dělat cokoliv, čím bych zaměstnala mysl a nepomýšlela na sebevraždu. Donutila jsem se dokonce odmrazit mrazák (to bylo hlavně proto, že už nešel zavřít) a přestěhovat obývák. Pleťovou masku si dělám několikrát do týdne, přemýšlím, že se začnu učit španělsky a přísahám vám, že vařím tak často, že Bob takhle pestrou stravu v životě nejedl. ALE! Stáhnul mi Simsi, takže je s tímhle vším konec a pravděpodobně o mně do konce roku neuslyšíte.
20:00 Byly doby, kdy jsme byli rádi, že si najdeme dva dny v pracovním týdnu, kdy se sejdeme u televize a koukáme na film nebo seriál. Teď se u ní scházíme tak ob dvě hodiny. Ale když náhodou ne, tak zhruba kolem prime timu zapínáme Netfix nebo HBO a něco dáváme. Nebo někdy Bob zapne Playstation a já YouTube. Miluju takový ty videa, jak v nich lidi uklízí nebo zdobí baráky. Je to taková moje guilty pleasure. Pomoc. Co se odehrává po této hodině a dál, je v mnoha státech ještě stále nelegální a jsem si skoro jistá, že to, co se mnou dělá Bob, je taky někde určitě nelegální. Třeba v Polsku. Tam vede stát víra, ne?
23:00 Prosím vás, od té doby, co jsem zjistila, že Jennifer Lopez vypadá v padesáti tak, jak vypadá, protože spí minimálně 10 hodin denně a nikdy nepije alkohol, tak přesně to nedělám. Jak bych to jako udělala, abych nikdy nepila alkohol? Furt doufám, že mě zabije dřív, než přijde něco horšího. Mimo to 10 hodin spánku je hrozně moc, kdo na to má čas? Ale teď toho času máme víc, tak si těch 8, 9 hodinek dávám, a je to bomba. Doporučuju. Nechápu, proč jsem nikdy ve školce nechtěla spát, když mě k tomu po obědě nutili. Ach, ta mladická nerozvážnost. Ještěže jsem z toho už vyrostla. Tak doufám, že ze mě v padesáti taky bude JLo.