V minulých dílech jste (naštěstí ne) viděli. Kikina byla okouzlující hvězdou večera a snažila se zapůsobit na muže svých snů:
S: „Buď na něj hodná, to je kámoš!“
Já, otáčejíc se k němu tváří v tvář, s ledovým výrazem pronesu:
„Vypadáš, jako Justin Bieber!“………chtěla jsem ho vytrollit do stropu, ať už mlčí, jde pryč, někam se uklidí, cokoliv. Jeho reakce, ale otřásla mýma životníma jistotama.
On: „Myslíš, jako třeba když udělám tohle?“
A prohrábne si vlasy gestem jako Kenickie z Pomády. Čumim na něj a taky se široce usměju. Znáte ten pocit, kdy vám dojde, že s největší pravděpodobností budete z toho borce v háji za 3…2…1…., tak přesně ten pocit, se mi v tu chvíli načítal v hlavě, a já s ním nemohla vůbec nic udělat.
A náš hororový příběh má pokračování…
Já: „Jsi vtipnej.“ Tak jo, musela jsem to uznat.
Debata se vyvíjí v podobném duchu. Já ho urážím, jak můžu a on mi to vtipně a drze vrací. Zjišťuju, že se docela bavim. Dám mu asi všechny možný jména, od kreténa, což jsem si oblíbila, přes namachrovanýho blbečka, až po oblíbeného Justina Biebra.
A samozřejmě, že když odcházíme, beru ho za ruku a táhnu ho s sebou.
S: „Ty si ho bereš s sebou?“
Já: „Je vtipnej.“
Neprotestuje, tak jedeme do dalšího podniku. Zakempim u Dark and Stormy na rohu baru a po pár drincích se opravdu bavim, protože jsem úplně na krupici.
Já: „No a čim se teda živíš Justine?“
On, s naprosto vážnym výrazem: „Čím si myslíš?“
Já: „Já si dost nedovedu představit, že by na světě byla činnost, která by tebe mohla živit.“
Říkám, že nejsem zrovna jemná květinka.
On, s úsměvem: „Hraju fotbal.“
Já: Polknu. Cítím, jak se začínám potit. „To si děláš legraci?“
On: „Ne“
Já: „Jako jak hraješ fotbal, to jako profesionálně? Já tě ale neznám! Nehledě na to, že tě nechci znát!“
On: „Nehraju v Čechách.“
Já: „Kopeš za nějakej okresní přebor že jo.“
On: „No, skoro.“
Já: „Takže já se celou noc snažim propít do bezvědomí proto, abych zjistila, že jsem vlastně sbalila kopačku?!“
Otáčim se na něj s upřímným výrazem šoku a zklamání..
Já: „Já nenávidim čutálisty!“
On: „To by jeden neřekl.“ směje se
Sakra, je opravdu hezkej (Dark and Stormy podle mě vyřeší všechny potíže světa).
On: „Jedeme domu ne?“
Já: „Jo jo, zavolej tágo. Dvě tága!! Dva taxíky!!!Dva taxíky!!!
On: Culí se..
O chvíli později nasedám do přijíždějícího taxíku, který samozřejmě přijel jenom jeden. Vášnivě debatuju o směru naší jízdy, čímž trochu frustruju pana taxikáře. Vystupuju. Jistě že, tam kde nemám a stejně tak je mi jasný, že bude následovat něco, co nemá.
„Vůbec se o nic nepokoušej, varuju tě, řikám ti ne, ne, ne….jestli si myslíš…“
Jasně! Vztyčil se nade mnou a vzal mi hlavu do dlaní.
„Už buď prosím zticha.“
A tak mě umlčel. A bylo to podruhé, kdy kopačka otřásl mýma životníma jistotama. Musím se otevřeně přiznat, že kopačka skóroval. Několikrát. Za svůj život jsem už hrála na pár hřištích, ale že by někdo ty góly střílel takhle? Takže se ze mě doslova přes noc stala fanynka fotbalu, respektive fotbalisty, výborně, to jsem se teda posunula.
On: „Dobré ráno, tak co, pořád jsem kretén?“
Já: „Ehm, no hele, říkal jsi, že jsi fotbalista nebo hokejista?“
Pleesk!
Ok tohle jsem si zasloužila. Zatímco se ze mě vypařuje alkohol a já hledám svoje oblečení po celém bytě, všimnu si, že kopačkovo příbytek vypadá dost dobře. Asi mu ten fotbal jako fakt vydělává.
Já: „Hele, ehm, musim jet…“
On: „A myslíš, že mi dáš svoje číslo, nebo…?“
Do háje, proč je roztomilej, když se tak debilně culí?!
Já: „Ok, tady. Jak si tě mám uložit já? To je vlastně fuk, stejně si tě uložim jako nezvedat.“
Prchám z toho sémě zla a jak se snažím zrekapitulovat události poslední noci, přistihnu se, že se usmívám jako debílek, báječně. Jak říkal, že se jmenuje, zkusim ho vygooglit, když teda rádoby běhá za mičudou…..No vida, i wikipedia ho zná! FUUUUUUUUCK!!! Nevadí, klid, uklidni se, žádné ukvapené závěry, nebudeš mu psát a on se rozhodně sám od sebe neozve, problém vyřešen, všichni jsou v klidu, žádný ztráty. V tu chvíli zavibruje mobil, ano vážně.
„Teď jsi odjela a já už mám zase chuť!“ FUUUUUUUCK podruhý!!
„Promiň, kdo že to píše? Zobrazil ses mi jako nezvedat!“
Hlavně zůstat nad věcí. Nasadím si sluchátka, opřu se, zavřu oči, zapnu play a začnou mi hrát Maroon 5: „This summer is gonna hurt like a motherfucker!!…Fucker!!“ Zatracenej náhodnej výběr Spotify!!….jak řikám, hlavně zůstat nad věcí.