Jednoho vlahého podzimního rána mě bohužel neprobudil zpěv ptáků, ani erekce mého spoluležícího, protože vedle mě nikdo neležel, ale krajně nelibý zvuk drnčícího zvonku. Poznámka do budoucna, tu věc buď odpojit nebo docílit snížení jejího výkonu. Jelikož se zvonění opakovalo asi pětkrát, nedalo se ignorovat. Tématicky naladěna vyskakuji z postele, u čehož se málem zabiju.
„Haloo?“ zvedám sluchátko od kecafonu
„Dobrý den, tady Česká pošta, vezeme vám zásilku.“
„No ty vole. Ok, kámo, hlavně už nezvoňte, jdu tam.“ Sakra, prej že pošťák zvoní dvakrát nebo jak to bylo, ten film bych chtěla vidět, pěkná fikce, vrazi jsou to!
Po cestě se balím do županu, načež se do něj zamotám a málem se rozbíjím o schody. Tohle někdo rozhodně odnese. Vycházím ven.
„Dejte to sem, kde to mám podepsat?!“
Doručovatel stojí s balíčkem a propiskou v ruce a s otevřenou pusou na mě zírá.
„Dejte to sem jsem řekla!!!“
„Jasně…tady.“ Předává mi papír a propisku.
„Co se vám stalo?“ Jeho výraz úplného zděšení mě dost pobuřuje.
„Cože??!! Teď jsem vstala, vzbudil jste mě, to se mi stalo sakra!! A vůbec co si to dovolujete?! Tady máte, tohle si beru a nashle!!“
Otáčím se a nabourám do vchodových dveří, který jsem si zapomněla otevřít. To byl ale sprostej debil, napadá mě po cestě do bytu. Chápu, že to ráno se mnou není kdo ví jaký terno, ale aby takhle reagoval, to nemá ani kouska taktu? Nebo už je to se mnou fakt tak v prdeli? Já pořád řikám, že jak se mi přehouplo 25, tak to se mnou jde z kopce, hormonální změny a tak. Asi se rozbrečim, ne kašlu na to, jdu zpátky do postele. Chci se vrátit do vyhřátého pelechu, ale v tom to uvidim a konečně mi dojdou souvislosti. Mojí červenou postel(je mi jedno, jestli to u mě vypadá jako v bordelu, miluju červenou a v ložnici mám červený skoro všechno, včetně prostěradla a povlečení), pokrývají nepravidelné bílé šmouhy. Vypadá to, jako by se mi na ní vyejakuloval slon řekněme. No do prdeleeee! Kikinka si totiž v rámci zkrášlovacího procesu, jak radí všemožné komerční reklamy, předchozího večera udělala pleťovou masku a jelikož je kretén, tak s ní i usnula. Neee!! Tohle se nestalo! Jdu do koupelny, podívám se do zrcadla a vidim, že se to stalo. Můj obličej vypadá taky jako by schytal nálož sloního spermatu, které přes noc zaschlo. Na ty nepravidelné cákance by byl kde jaký streetový umělec pyšný. Výborně! To bychom měli, tak já to jdu smejt a napsat omluvnej mail do Český pošty, za traumatizovanýho zaměstanance! Udělej si pleťovou masku říkali! Tvoje pleť ti poděkuje říkali!
Jak můj obličej postříkal slon
