Jak Kikina potkala kopačku III.

V minulých dílech jste (naštěstí ne) viděli. Kikina se nechala unést jedním čutálistou, protože je kráva a nemohla si pomoct: 

Prchám z toho sémě zla a jak se snažím zrekapitulovat události poslední noci, přistihnu se, že se usmívám jako debílek, báječně. Jak říkal, že se jmenuje, zkusim ho vygooglit, když teda rádoby běhá za mičudou…..No vida, i wikipedia ho zná! FUUUUUUUUCK!!! Nevadí, klid, uklidni se, žádné ukvapené závěry, nebudeš mu psát a on se rozhodně sám od sebe neozve, problém vyřešen, všichni jsou v klidu, žádný ztráty. V tu chvíli zavibruje mobil, ano vážně.
„Teď jsi odjela a já už mám zase chuť!“ FUUUUUUUCK podruhý!!
„Promiň, kdo že to píše? Zobrazil ses mi jako nezvedat!“
Hlavně zůstat nad věcí. Nasadím si sluchátka, opřu se, zavřu oči, zapnu play a začnou  mi hrát Maroon 5: „This summer is gonna hurt like a motherfucker!!…Fucker!!“ Zatracenej náhodnej výběr Spotify!!….jak řikám, hlavně zůstat nad věcí.

S kopačkou jsem se viděla jen párkrát, vlastně mi vyhovovalo, že je hodně pryč a nijak se na mě nelepí. Jestli něco nemůžu vystát, tak je to takovej ten zamilovanej výraz v očích chlapa se kterým se vídáte. Štěněcí pohled plný naděje, že sny se stanou skutečností a vy spolu zestárnete a pořídíte si dům a retrívra. Jakmile tohle jen zahlédnu, od onoho muže prchám a měním se v sobeckou krávu, co neodpovídá na zprávy. Paradoxně čím méně jsem se s kopačkou vídala, tím více jsem na něj myslela. Hergot, zatracený hormony! Měla jsem husí kůži vždycky, když jsem si vzpomněla na sex s ním. Jednoho sobotního rána jsem se takhle probudila rozněžněná, po kamarádovo svatbě a okamžitě začala datlit smsku.
„Dobré ráno, včerejší svatba proběhla skvěle 🙂 Nemáš chuť na svatební koláčky?“
Jeho odpověď mě z těch něžností ovšem celkem rázně probudila.
„Nemám!“ přistálo mi okamžitě, následováno dalšími zprávami, které osvětlovaly situaci a dávaly mi na srozuměnou, že už tu chuť mít nebude asi nikdy.
Ouuuch! Tady to mám, černé na displeji! To mám za všechny moje Hulky, Wolveriny, Iron Many a další superhrdiny (ano, ráda své muže přezdívám podle komiksových hrdinů), kterým jsem jednoduše přestala odepisovat. Karma je fakt zdarma.
No nic, nevadí, jdu do sprchy, máme tu nový den a večer se jde pařit, bude to dobrý. Zleju se jako hovado, to vim už teď. Zatracenej kopačka nagelovanej, ať jde do háje. Když on je ale tak velkej a v sexu nemá konkurenci. Do hajzlu, teď to s každym novym nabíječem bude na houby! To je život! Za co? Ok, já vim za co.
Pouštim na sebe horkou vodu v naději, že odplaví ten hurikán myšlenek, co mi víří hlavou.

„Bla, bla, bla, žádnej strach, říkala, že nehledá ten vážnej vztah!“

Ne! Ne! A ne! Youtube, tohle mi nedělej, jak se mi do playlistu dostal Ektor?! Díky karmo, dáváš si fakt záležet, jsem ve sprše a nemůžu se bránit. Jenomže mi nikdo nepomohl. A tak Ektor blábolil dál a mě se vzteky hrnula krev do hlavy, až jsem to nevydržela a rozbrečela se.

„Takže znova, ty jsi řikala, že chceš bejt sama!“

Pán je očividně odborník, hm? Lyrics jsi tentokrát fakt zabil, to teda jo.

O dvě sloky později se láduju těma zatracenejma svatebníma koláčkama a při tom telefonuju s holkama.
S: „No, ježiši, vždyť je to blbej fotbalista! Co jsi čekala, barák a retrívra? Vždyť to nebylo vážný, neblázni!“
A jsme u toho..
Já: „Když on je tak velkej!“ vzlykám a u toho prskám koláčky. Bridget Jonesová by na mě asi byla pyšná.

A tak jsem dostala kopačky od kopačky. Ten zločinec navíc díky svojí postavě eliminoval zbytek mužské populace. Na poměrně dlouhou dobu se mi chtělo zvracet při pomyšlení na sex s kýmkoliv jiným. Ano, mě, jo, já vim, věřte mi, nemohla jsem tomu uvěřit stejně jako vy a nemáte ani ponětí, jak mocně mě to sralo. A tak jsem se rozhodla, že už se mi nikdy nikdo líbit nebude, už nikdy s nikým nebudu mít sex a nikdy se do nikoho nezakoukám. Nikdy! Skvělej plán, výbornej….škoda, že mi ho někdo tak trochu uhasil…

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.