Nedávno jsme si poukázali na to, že když jste s mužem v dlouhodobém vztahu a sdílíte společnou domácnost, není to vždy procházka růžovou zahradou. Jelikož jsem genderově vyvážený pisálek, napadlo mě podívat se na věc i z pohledu muže. Mé následné průzkumy nicméně odhalily několik šokujících faktů. Zaprvé, většina mých mužských známých z Facebooku je nezadaná, nebo má imaginární partnerky. Zadruhé, ženy také nejsou dokonalé a dělají věci, které muže iritují, i když absolutně nechápu, jak je to možné (muhehe).
Je známým faktem, že žena vnímá svůj osobní prostor jinak čili vidí doma věci, které její partner třeba nevidí či je úspěšně přehlíží. Jako například odpadnutá dvířka od skříňky, rozbitý vypínač, nesvítící světlo apod. Světe, div se, tyto věci nezmizí, ať je partner přehlíží, jak chce dlouho. A tak pochopitelně jednou za čas nastane chvíle, kdy mu tyto drobné nedostatky v domácnosti taktně připomene větou: „Kdy už kurva konečně spravíš ty dveře u linky?“ Muž se cítí ukřivděn, neboť přeci jasně řekl, že to udělá. Přesný čas ani století nespecifikoval.
Další věcí, která muže vytáčí, je fakt, že se jeho milovaná, roztomilá láska dokáže vytočit z nuly na sto během nanosekundy a vmžiku se tak promění v běsnící pětihlavou saň, chrlící nadávky rychleji, než kamarádi v hospodě. To ji vážně tolik vytočilo, že se jí nepovedly lívance? Odpověď zní, ano, vytočilo. A teď kvůli tomu také hodlá být nasraná celý den.
Každá žena se také na pár dní v měsíci promění v uzlíček nervů, u nějž slzy radosti střídají slzy zoufalství a to, aniž by sama věděla, proč kurva brečí. V takových dnech doporučujeme postupovat velice obezřetně. Za žádnou cenu ji nevystavujte nečekaným stresovým situacím, nesdělujte nové informace, našlapujte opatrně, nedýchejte nahlas, poskytněte jí dostatek prostoru a mazlete ji a masírujte nohy na požádání.
Nedochvilnost také patří k ženským specialitám, pokud říká, že už jde, znamená to, že z té koupelny pravděpodobně vyleze ještě dnes. V klidu si zahrajte God of War a možná ho i stihnete dohrát, než vyleze. Pokud se máte někde sejít, stačí, když na místo určení dorazíte s hodinovým zpožděním, nejspíš tam stejně ještě nebude.
Specialitou ženského pohlaví je také tvrdohlavost a absolutní přesvědčení o tom, že má pravdu, aniž by si danou informaci třeba ověřila. Věděla, že máte jet tudy, poradil jí to její ženský instinkt. Nezbývá než ženským instinktům poděkovat, že jste dojeli někam do prdele a zavolat odtahovku, aby vás z té prdele vytáhla, protože jste tam zapadli.
Uklízecí syndrom, kterým ženy trpí, je pro muže hotovou zkázou. Obzvlášť pokud ráno nemůže najít nic, co jeho milá předchozího večera „uklidila“ na místo, které sama vybrala jako místo, kam daná věc patří. Ušetříte spoustu času a nervů, pokud se jí prostě zeptáte, kde to je. Nikdy se neptejte, proč to tam dala. Stejně vám odpoví, že to tam patří, i když jste to tam v životě neviděli.
Na závěr si nemůžu pomoci nezmínit, legendární větu: „Ježíši, já jsem tak tlustá.“ Tato, pro muže naprosto nepodstatná informace, nasere snad každého, je to totiž skrytá výzva k debatě. Pokud se jí to budete snažit vyvrátit, bude se s vámi hádat, že jojo a osočí vás, že ji schválně necháváte, aby byla tlustá a je vám úplně jedno, jak vypadá. Nejspíš tu asi nemusím popisovat, co se stane, když jí to naopak odsouhlasíte. Smiřte se s faktem, že na vašem názoru stejně nezáleží a dokola opakujte větu: „Miláčku, já tě tak hrozně moc miluju.“
P.S.: Ráda bych upozornila, že vzorové situace v tomto článku jsou podle skutečných událostí, ale netýkají se vyloženě mě a mého vztahu s Bobem. Poskládala jsem je z vlastních zkušeností a příběhů svých známých a použila notnou dávku nadsázky a humoru, tak to tak berte, prosím. Také se samozřejmě netýkají plošně všech žen. Kdyby se třeba nějaká menstruující žena chtěla urazit, nechť si vezme ibáč a táhne do hajzlu 🙂