Obecně se traduje, že jsou to právě muži, kteří trpí jako psi, když je zchvátí nachlazení neboli rýmička. Omyl, všichni trpí stejně. A je úplně jedno, jestli jste muž, žena, bezpohlavní bytost nebo třeba prase bradavičnaté. Rýma je prostě vražda, smrt, zabití.
Většinou to začne úplně nevinně, jednou, dvakrát si kýchnete a říkáte si, že to bude asi alergie. Než se nadějete, spotřebujete celou krabici papírových kapesníčků a kolem nosu máte místo kůže šmirgl papír.
Se zoufalým pocitem, že se už nikdy svobodně nenadechnete, vlezete do nejbližší lékárny, kde se nezdráháte odházet všechny nemocné ve frontě a vrhnout se na nic netušícího lékárníka, aby vám proboha pomohl. Jde tu přeci o život. Ten, oboru znalý, vás shlédne okem profesionála a odkáže na konec fronty, nedbajíc vašeho žalostného nářku. Když se dostanete na řadu, s rouškou na obličeji vám slavnostně prodá sbírku svých oblíbených léčiv a můžete odkráčet.
Když se konečně doplazíte domů, vytvoříte si tam perfektní karanténu v podobě rozloženého gauče, hromady peřin, Netflixu, dvaceti krabic papírových kapesníků, hektolitrů odporného bylinného čaje s citronem a všech dostupných drog, které lze v lékárně pobrat bez předpisu. A tam se rozhodnete dožít těch několik zbývajících okamžiků, protože víc než den vám určitě nezbývá.
Chvíli se budete louhovat ve vlastních bacilech, než zjistíte, že máte hlad a prázdnou lednici. Ti, co žijí ve vztahu, se mohou pokusit obrátit na svou drahou polovičku, aby je nenechala chcípnout hlady. Ovšem pokud dotyčný není vybaven starter packem na obranu proti koronaviru, může se stát, že se na vás vysere a na týden se přestěhuje k mamince. V takovém případě končíte už v této fázi, je mi líto, neboť poslíček z Dáme jídlo vám nedopraví potravu až k telce.
V lepším případě vás tedy nakrmí partner, načež fáze krmení probíhá hůř než u mláděte lamy. Když žvýkáte, dusíte se, když se chcete nadechnout, otevřete pusu, načež z ní vypadne rozmělněná potrava. Do toho vám průběžně kape z nosu. Pokud partner vydržel po vašem boku až doposud, pravděpodobně to bude ta chvíle, kdy se vypaří.
Po pár soustech to vzdáte s hysterickým pláčem a slovy: „Nech mě tu, nech mě tu umřít, už takhle nemůžu dál,“ nevšímajíc si faktu, že jste už nějakou dobu v místnosti sami. Padnete vyčerpáním. Už nemáte sílu ani na to, abyste se natáhli pro ovladač. To je konec. Pohltí vás temnota. Sauron vyhrál.
Po několika hodinách intenzivního chrápání a slintání na polštář se probudíte s pocitem, že jste po smrti. Vysmrkáte vnitřnosti, které doposud nevypověděly službu, a konečně se natáhnete pro ovladač. Čůrat nepotřebujete, protože jsem vypotili duši. Znovu se zalijete čajem a nadopujete drogami, tentokrát zvolíte i ty méně dostupné, které vám pomohou znovu usnout. V případě potřeby celý postup opakujete, dokud se necítíte lépe nebo vaši blízcí neusoudí, že se už moc dlouho nehýbete a nařídí odstranění vašich ostatků.