Přátelé, o mém kretenismu dávno není pochyb, to už víme, hashtag #staykretén nevznikl náhodou, že jo. Mnohokrát mě napadlo, jestli to třeba zmizí nebo se to s věkem aspoň zmírní…nestalo se.
Řada instagramerů, youtuberů a všech možných erů nebo spíš erek hrozně chválí nahou jógu. Že je to takový jako osvobozující, údajně i zdravý, sebeláska, nauč se milovat svoje tělo a bláblabláblá. Prostě je to prej dobrý a každej by to měl vyzkoušet.
Tak jsem si počkala na den, kdy bude Bob v práci, chápejte, kdyby byl doma, nedostanu se ani z pozice psa hlavou dolu, a šla jsem do toho. Příprava je nenáročná, jednoduše se svléknete a lehnete si na podložku. A v tu chvíli to začne bejt divný. Osvobozující pocit se nedostavil, ale říkala jsem si, že mu dám čas.
Musím podotknout, že každá pozice najednou nabere úplně nových rozměrů. Buď je tak zoufale komická nebo naprosto sprostá, že jsem zčervenala, a to se prosím nikdo nedíval. V některých pozicích vás může ofouknout na místech, kam vám ještě zaručeně nikdy nefoukalo. To mě občas vyhodilo z rovnováhy, ale držela jsem se statečně.
Zlom přišel až v pozici šťastného dítěte, u nás doma pracovně nazývané pozice šťastného Boba. Nevím, jestli jste někdy zažili, jaký zvuky dělá obnažené tělo na jógové podložce, ale je to teda maso. U toho se fakt soustředit s kamennou tváří nedá.
Zpátky ale k pozici šťastného Boba. Ležíte na zádech a roztáhnete pokrčené nohy do praku, načež se chytíte za chodidla a cílem je kolena přitlačit k zemi vedle těla. Výborný, když to děláte nahý. Moje Gigi-ano, mám pojmenovanou vagínu-z toho byla značně zmatená, abych tak řekla. Nikde nikdo a já ji tu stretchuju, jako by měla za okamžik vítat regiment.
Propukla jsem v smích, což způsobilo, že jsem se v této pozici, která už je sama o sobě dost kompromitující, převalila na bok a marně snažila převalit zpátky. Samozřejmě mě chytla křeč, takže jsem se takhle na chvíli zasekla. Strašná potupa, co vám budu vykládat. Nevěděla jsem, jestli brečím bolestí nebo smíchy. Kdybych se u toho natočila, trhnu rekord v počtu zhlédnutí, to se vsadím. Naštěstí mám ale soudnost. Trochu.
Když jsem se z toho záchvatu smíchu vymotala, zbylé pózy jsem zvládla vcelku důstojně. Párkrát jsem se zahlédla v zrcadle a teda, jak by řekl Ivánek „Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit, nevypadám já věru zle,“ zkrátka stále hratelná. I když mě tak napadá, že jsem neměla brýle, to je pak vlastně každej najednou hezčí.
Jestli tedy toužíte vyzkoušet nahou jógu, jděte do toho, vřele doporučuji. Osvobozujícímu pocitu jsem sice možná tak zamávala, když letěl kolem, a nejspíš mi trochu nastydla Gigi, ale je to psina, fakt. Když nic jinýho, tak se aspoň pobavíte.